Ústecké vítězství

František Roček

299,00  169,00  vč. DPH (153,64  bez DPH)

Popis

Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948. V květnu 1945 uhasly pouze klasické armádní operace. Následovala invaze Revolučních (čili „Rabovacích“) gard do pohraničí, vyčišťovací operace vůči nacistickým funkcionářům, jejich soustředění v internačních táborech a na obecní úrovni konfiskace německého majetku a jeho předání do správy českému obyvatelstvu, což vedlo k velkým ztrátám původně německého majetku tzv. „zašantročením“.

Zároveň probíhaly dvě vlny vystěhování Němců z Československa do rozbombardované německé říše: v pozdním létě 1945 neoficiálně a v roce 1946 oficiálně v rámci Postupimské dohody.

Souběžně s tím probíhala v Československu vnitrostátní válka mezi politickými stranami a tiché vytěsňování židů z jejich poválečných majetkových nároků. Zároveň vůči nim sílila nedůvěra – zvláště pokud to byli Rusíni. V knize Ústecké vítězství je toto vše popisováno v rozmezí let 1946–1948 v rámci malého příhraničního ústeckého okresu.

Kniha končí skutečným vítězstvím. Protože v únoru 1948 začala poslední etapa války – převrat. Komunisté z rozhodovacích struktur odstranili tzv. sympatizanty západu. Konečně byla prosovětským režimem obsazena na československé straně také západoněmecká a rakouská hranice. Teprve v tom okamžiku bylo dokončeno obsazení střední Evropy sovětskou armádou v oblasti Československa. Přestože sovětská armáda v Československu v roce 1948 aktivně nepůsobila, měla zde Gottwaldovy pomocníky. Jenže nakonec i ti Stalina zklamali svou polovičatou nedokonalostí, jak je to popsáno právě v této knize… Také o ní platí, že většina historických informací z této pohnuté doby zde byla publikována poprvé. V obrazové příloze je vůbec poprvé zveřejněn kompletní jmenný seznam členů Osadní milice v ústeckém okrese.

 

František Roček (1955) pracuje od začátku devadesátých let jako novinář. První knihu vydal v roce 1994, ale napsal ji ještě v osmdesátých letech minulého století. Kniha Gustav Meyrink – mystik pojednává o mystických románech pražského Němce žijícího na přelomu 19. a 20. století. V jejím druhém vydání z roku 2013 v rozsáhlé předmluvě bilancuje roli mystické cesty v současném světě přecpaném počítačovou technologií a všudypřítomným reklamním terorem.

Druhou knihu Generální štáb ducha vydal v roce 1995. Šlo o sžíravou parodii na sci–fi literaturu se skrytými nášlapnými minami filozofických úvah.

Autor je optimistou. Neochvějně prorokuje, že nebude lépe, protože lidé dokážou každé dobré východisko včas a rychle zničit. V roce 1998 způsobil menší skandál publikováním statě pod názvem Evropa 21. století – Podvědomá obava z konfliktu, v níž zaznívá varování, že uvažovat o míru jako reálné politické agendě je hloupá iluze. Poslední slova stati zněla: „…s nástupem dalších mocností na scénu světa je rozsáhlý konflikt kolem roku 2015 pravděpodobný. Lidé hrozbu podvědomě cítí již dnes. Na přezbrojení naší armády pro úkoly 21. století nám zbývá zhruba dvanáct let.“ Tehdejší hříšný text byl tehdy chápán jako těžká urážka státotvorného optimismu – a dnes, zdá se, je již realitou… nebo ne? V srpnu 2014 v rozhovoru se známým politologem prorokoval, že by se vůbec nedivil, kdyby do konce roku 2014 zemřelo na Ukrajině během občanské války zhruba 5000 osob, z toho 70 % neuniformovaných.

V tomto optimistickém duchu a „duchovním prostředí“ autor studuje řadu let archivní materiály z let 1945 až 1948 o životě a přežívání lidí v ústeckém okresu v rámci projektu Mírem válka nekončí.

Meziproduktem studie jsou čtyři knihy: V roce 2009 vydal publikaci Bombardéry a extrémisté – Krutá a absurdní historie náletů na Ústí nad Labem v dubnu 1945. V útlé publikaci se vyrovnává s pohledem extremistů na konec druhé světové války.

V roce 2012 vydal Ústeckou štvanici, historický román faktu, popisující situaci v ústeckém okresu od května do srpna 1945. V knize je 80 procent dobových historických detailů publikováno poprvé. Tento trend zcela nových informací nalezneme i v dalších dvou knihách. V knize Ústecký mír z roku 2013 popisuje situaci na Ústecku od srpna 1945 do prvních lednových dnů roku 1946. Obě posledně jmenované knihy se dočkaly několika vydání a dotisků. Za Ústecký mír autor roku 2014 převzal regionální cenu E. E. Kische od Klubu autorů literatury faktu. Na tento tiul volně navazuje právě Ústecké vítězství, které trilogii uzavírá a popisuje situaci na ústecku v průběhu let 1946 –1948.

V poválečné trilogii čtenář nemusí hledat nic jiného než relativně cynický a smutný popis událostí z let 1945 až 1948.

Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech Ústecké vítězství popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948. V květnu 1945 uhasly pouze klasické armádní operace. Následovala invaze Revolučních (čili „Rabovacích“) gard do pohraničí, vyčišťovací operace vůči nacistickým funkcionářům, jejich soustředění v internačních táborech a na obecní úrovni konfiskace německého majetku a jeho předání do správy českému obyvatelstvu, což vedlo k velkým ztrátám původně německého majetku tzv. „zašantročením“.

Zároveň probíhaly dvě vlny vystěhování Němců z Československa do rozbombardované německé říše: v pozdním létě 1945 neoficiálně a v roce 1946 oficiálně v rámci Postupimské dohody.

Souběžně s tím probíhala v Československu vnitrostátní válka mezi politickými stranami a tiché vytěsňování židů z jejich poválečných majetkových nároků. Zároveň vůči nim sílila nedůvěra – zvláště pokud to byli Rusíni. V knize Ústecké vítězství je toto vše popisováno v rozmezí let 1946–1948 v rámci malého příhraničního ústeckého okresu.

Kniha končí skutečným vítězstvím. Protože v únoru 1948 začala poslední etapa války – převrat. Komunisté z rozhodovacích struktur odstranili tzv. sympatizanty západu. Konečně byla prosovětským režimem obsazena na československé straně také západoněmecká a rakouská hranice. Teprve v tom okamžiku bylo dokončeno obsazení střední Evropy sovětskou armádou v oblasti Československa. Přestože sovětská armáda v Československu v roce 1948 aktivně nepůsobila, měla zde Gottwaldovy pomocníky. Jenže nakonec i ti Stalina zklamali svou polovičatou nedokonalostí, jak je to pospáno právě v této knize… Také o ní platí, že většina historických informací z této pohnuté doby zde byla publikována poprvé.

Další informace

Autor

František Roček

ISBN

978-80-87624-24-1

Počet stran

260

Rok vydání

2014

Formát

A5

Vazba

brožovaná